Na podzim roku 2014 zástupci Drab Foundation uzavřeli spolupráci s Tiger Woods Foundation. Vzhledem k vytíženosti profesionálního golfisty Tigera Woodse, jsme byli mile překvapeni, jeho z cela upřímným zájmem o činnosti našeho nadačního fondu.
Připravujeme kritéria pro rok 2017. Již přijímáme přihlášky!
Jeho charitativní úsilí je poskytnout dobré vzdělání nadaným studentům, přestože jim v tom brání jejich finanční situace. Studijní plán je zaměřen na vědu, inženýrství, techniku, matematiku a pomáhá účastníkům nalézt spojitost mezi studiem a budoucí kariérou.
Výsledkem spojení sil zmíněných nadací je, že vybíráme pět českých studentů, kterým poskytujeme šanci přiučit se něčemu novému v kalifornském…
Na podzim roku 2014 zástupci Drab Foundation uzavřeli spolupráci s Tiger Woods Foundation. Vzhledem k vytíženosti profesionálního golfisty Tigera Woodse, jsme byli mile překvapeni, jeho z cela upřímným zájmem o činnosti našeho nadačního fondu.
Připravujeme kritéria pro rok 2017. Již přijímáme přihlášky!
Jeho charitativní úsilí je poskytnout dobré vzdělání nadaným studentům, přestože jim v tom brání jejich finanční situace. Studijní plán je zaměřen na vědu, inženýrství, techniku, matematiku a pomáhá účastníkům nalézt spojitost mezi studiem a budoucí kariérou.
Výsledkem spojení sil zmíněných nadací je, že vybíráme pět českých studentů, kterým poskytujeme šanci přiučit se něčemu novému v kalifornském vzdělávacím centru Tigera Woodse během, námi plně hrazeného, dvoutýdeního letího kurzu v roce 2016.
Členové Drab Foundation měli možnost toto centrum navštívit a žáci se mají čemu těšit. Vzdělání probíhá formou praxe, kde si mohou absolventi kurzu například vyzkoušet konstrukci vlastní rakety na pevný pohon, nebo být členem kriminalistického týmu a učit se forenzní disciplíně.
Naše spolupráce je i novou zkušeností pro Tiger Woods Learning Centrum samotné, protože se bude jednat o vzdělání prvních studentů žijící mimo hranice USA. Vůči ostatním studentům budou námi vybraní žáci navíc zvýhodněni tím, že absolvují dvojnásobnou porci pobytu. Za normálních okolností je kurz určen jen na týden.
Přihlášky do programu mohou žáci zasílat celoročně na:
V případě úspěšného průběhu prvního ročníku budeme postupně počet účastníků navyšovat. V roce 2017 by již vycestovalo 10 studentů a od roku 2018 by jich mohlo být až 15.
Program Obědy dětem patří ke stěžejním akcím, které nadace Drab Foundation zajišťuje. Naší hlavní motivací je snaha pomáhat těm rodinám, jejichž ekonomická situace není dobrá a rodičům neumožňuje ani to, aby platili svým dětem obědy ve školních jídelnách. Vzhledem k tomu, že se tato situace nejen nelepší, ale podle našich poznatků se stále zhoršuje, chceme na tento problém upozornit.
Školy se mohou do programu přihlásit zde
Chceme pomáhat a také pomáháme těm žákům, kteří mají složitou finanční situaci a řádně plní své školní povinosti. Priorita tohoto programu je motivovat žáky k lepším výkonům a lepší školní docházce. Tím chceme…
Program Obědy dětem patří ke stěžejním akcím, které nadace Drab Foundation zajišťuje. Naší hlavní motivací je snaha pomáhat těm rodinám, jejichž ekonomická situace není dobrá a rodičům neumožňuje ani to, aby platili svým dětem obědy ve školních jídelnách. Vzhledem k tomu, že se tato situace nejen nelepší, ale podle našich poznatků se stále zhoršuje, chceme na tento problém upozornit.
Školy se mohou do programu přihlásit zde
Chceme pomáhat a také pomáháme těm žákům, kteří mají složitou finanční situaci a řádně plní své školní povinosti. Priorita tohoto programu je motivovat žáky k lepším výkonům a lepší školní docházce. Tím chceme celoplošně zlepšovat vzdělání v České republice.
Pomoc je poskytována prostřednictvím škol tak, aby se obědy dostaly opravdu k dětem, které to potřebují a nemohla tak být pomoc zneužita. O zařazení do programu se tedy musí hlásit přímo škola, ale rodiče mohou školu na tento program upozornit a požádat ji, aby s námi spolupracovala.
Program můžete kdykoliv podpořit finančním darem v našem platebním systému zde: Platební systém
Nejčastěji se do programu hlásí děti, kterým se rodiče snaží zajistit základní potřeby, ale měli v životě méně štěstí a finance jim to neumožňují. Dále podporujeme sirotky, kterým rodiče zahynuli při autonehodě. Máme i případ, kdy se takového dítěte ujal starší sourozenec, který musel pro uživení rodiny obětovat studium.
V neposlední řadě jsou zde i matky samoživitelky. Rozvedených lidí je okolo 30 procent a z tohoto počtu asi 60 procent otců neplatí povinné alimenty. Žena, která přišla o střechu nad hlavou a musí se třemi dětmi najít rychle náhradní bydlení, má situaci velmi těžkou a to se snažíme změnit.
Drab Foundation se rozhodla v první fázi uhradit 25.000 obědů pro žáky, kteří za svoji finanční situaci nemohou, mají zájem vzdělávat se a rozvíjet svoji osobnost.
Nemoc ALS (Amyotrofická laterální skleróza) je nevyléčitelné progresivní neurodegenerativní onemocnění, které se projevuje postupnou ztrátou nervových buněk. Pacient má napřed potíže s běžnými činnostmi jako psaní nebo zapínání knoflíků. Při chůzi zakopává, má svalové křeče a později potíže s polykáním. Na konci je úplně paralyzován a závislý na umělém dýchání i výživě. Při smrtelném onemocnění ALS pacient postupně ztrácí nervové buňky.
Toho si je vědoma i Drab Foundation, která nabízí pomoc pacientům z České republiky, ke kterým se…
Nemoc ALS (Amyotrofická laterální skleróza) je nevyléčitelné progresivní neurodegenerativní onemocnění, které se projevuje postupnou ztrátou nervových buněk. Pacient má napřed potíže s běžnými činnostmi jako psaní nebo zapínání knoflíků. Při chůzi zakopává, má svalové křeče a později potíže s polykáním. Na konci je úplně paralyzován a závislý na umělém dýchání i výživě. Při smrtelném onemocnění ALS pacient postupně ztrácí nervové buňky.
Toho si je vědoma i Drab Foundation, která nabízí pomoc pacientům z České republiky, ke kterým se zatím odborná péče z nejrůznějších důvodů nedostala. Pokud máte mezi svými blízkými někoho s těmito potížemi, neváhejte nás kontaktovat. Drab Foundation se vynasnaží přispět maximální pomocí ke zlepšení podmínek pacientů, kteří trpí nemocí ALS. K tomu jsme zařídili i bezplatnou půjčovnu pomůcek pro hendikepované, jelikož tato životní změna ve většině případů přináší velké finanční výdaje, jako je přestavba domu pro bezbariérový přístup. Poté na životně důležité pomůcky nezbývá dostatečně financí.
Finančně můžete pomoci lidem trpícím ALS v našem platebním systému
Naší bezplatnou půjčovnu pořád rozšiřujeme a momentálně poskytujeme pacientům v domácí péči, antidekubitní matrace, které zabraňují přeleženinám. Poté el. zvedáky, který slouží ke snadné manipulaci s pacientem a také zařízení k ovládání počítače či tabletu pouze pohybem očí. Toto zařízení pomáhá pacientovi navrátit se do běžného života a komunikovat s okolím.
Degenerativní změny a zániky nervových buněk vedou k postižení kosterního svalstva, což se projevuje nebolestivým snížením svalového napětí, ochrnutím končetin, později svalovými křečemi a záškuby svalů, poruchami řeči, polykání a potížemi s dýcháním. Po úbytku takového objemu motorických nervů se začne projevovat ztráta funkce svalu. Sval se bez nervového zásobení začíná zmenšovat, odumírá. Pacienti s ALS umírají na dechové selhání, kdy svaly nejsou schopny vykonávat dýchací pohyby a velmi často je jejich selhání podpořeno infekcí dýchacích cest nebo plicní embolií. Onemocnění se obvykle projevuje mezi pětapadesátým a sedmdesátým rokem života, výjimečně i dříve. Mírně převažují pacienti muži.
Pacientovi, u něhož neurologové diagnostikují ALS, obvykle zbývají tři roky života.
Nemoc poprvé popsal Jean Martin Charcot v roce 1869. Ačkoli od té doby uplynulo už 145 let, vědci jsou pořád na začátku. Neví se přesně, co tuto chorobu způsobuje, ani jak ji léčit. Nemoc má ještě další jméno. Název Lou Gehrigova choroba toto onemocnění získalo po slavném baseballovém hráči New York Yankees Lou Gehrigovi, u něhož byla ALS diagnostikována v roce 1939. Mezi současné osobnosti postižené ALS patří kytarista Jason Becker. K tomu, aby se onemocnění při vyšetřování projevilo, se podle něho předpokládá úbytek kolem 40 procent motorických nervů. Do té doby nemá onemocnění žádné zřetelné příznaky.
Pacientovi, u něhož ji neurologové diagnostikují, obvykle zbývají tak tři roky života. V Česku touto vzácnou chorobou nyní trpí asi 600 lidí, ve světě pak okolo 420 tisíc. Nejčastěji se začátek projeví na rukou, a to asi u poloviny případů, nebo u nohou (zhruba u čtvrtiny pacientů). Přesné příčiny nejsou známy, postihnout může kohokoli, dědičná je choroba jen asi v pěti až deseti procentech případů. Neexistuje dokonce ani lék, který by dokázal ALS výrazněji přibrzdit. Na konci choroby už mozek není schopen ovládat většinu svalů a pacient zůstává paralyzován, závislý na přístrojích, ovšem při zachování smyslových funkcí a psychických i mentálních schopností.
Návod na získání pomůcek od úřadu práce
Na nemoc měla také upozornit akce, která spočívá v tom, že se lidé polévají studenou vodou. Každý vyzvaný si má vylít na hlavu kbelík ledové vody a poukázat na konto organizace dobrovolnou částku. Někteří odborníci však považují vlnu polévání spíš za zviditelňování jednotlivých osob než o skutečnou pomoc těžce nemocným pacientům.
Ve výzkumu nemoci ALS a zároveň v aktivní pomoci postiženým se angažuje i Drab Foundation, která tento úkol považuje za jeden z prioritních. Péče o pacienty není jednoduchá. Zatím spočívá především v optimální výživě pacientů a zároveň se soustřeďuje na to, aby se zabránilo dušení pacienta. Velmi důležitá je podpora a péče rodiny. Léčba je zatím jen experimentální a spočívá v experimentálním podávání kmenových buněk. ALS podle specialistů vyžaduje především podpůrnou a psychologickou léčbu a péči, která se zaměřuje na zmírnění obtíží a prevenci komplikací.
Autisté například nereagují na své jméno, často křičí a dostávají se do afektu, nenavazují oční kontakt, neradi se mazlí, vyhýbají se fyzickým dotykům, mají opožděnou řeč či vůbec nemluví, často působí dojmem, že neslyší, hrají si o samotě. Zkrátka dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá, má narušený vývoj především v oblasti komunikace, sociálního začleňování i představivosti. Zůstává izolováno do okolí a odkázáno na samotu.
Pokud vy, nebo Váš blízký trpí autismem, informujte se o našich možnostech pomoci.
Nadační fond Drab Foundation pomáhá lidem trpící autismem převážně v začleňováním do společnosti a rozvojem jejich…
Autisté například nereagují na své jméno, často křičí a dostávají se do afektu, nenavazují oční kontakt, neradi se mazlí, vyhýbají se fyzickým dotykům, mají opožděnou řeč či vůbec nemluví, často působí dojmem, že neslyší, hrají si o samotě. Zkrátka dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá, má narušený vývoj především v oblasti komunikace, sociálního začleňování i představivosti. Zůstává izolováno do okolí a odkázáno na samotu.
Pokud vy, nebo Váš blízký trpí autismem, informujte se o našich možnostech pomoci.
Nadační fond Drab Foundation pomáhá lidem trpící autismem převážně v začleňováním do společnosti a rozvojem jejich empatie. Pomáháme pacientům hradit osobní asistenty a speciální hodiny behaviorální terapie, která dokáže děti v raném věku připravit na život.
Služby, bez kterých se autistické dítě neobejde, jsou finančně náročné a proto umožňujeme vytvoření individuální sbírky v našem platebním systému.
Na světě žije přes 60 milionů lidí postižených autismem – to je desetinásobek proti stavu na začátku tisíciletí. Jen v USA vzrostl za posledních 7 let počet nemocných o čtvrtinu. Na 50 zdravých dětí připadá jedno autistické dítě. V Evropě se uvádí poměr autistických ke zdravým dětem jako 1:106. To je víc, než u dětského diabetu nebo onkologických onemocnění. Víc než 80 % všech autistických dětí jsou invalidé, kteří se neobejdou bez neustálé celodenní péče.
2. duben Světový den autismu
Už jsme si zvykli, že lidstvo platí za svůj překotný, agresivní a nedostatečně kontrolovaný rozvoj velmi často nějakou daň. Jednou z nich jsou i civilizační choroby. A pokud sledujeme, které z nemocí jsou počátkem třetího tisíciletí na vzestupu, nemůžeme pominout autismus. Autismus je často nazýván nemocí 21. století.
Do povědomí veřejnosti se autismus dostal především díky čtyřem Oskarům, které získal slavný film Barryho Levinsona. Jeho Rain Man v podání Dustina Hoffmana okamžitě získal sympatie v celém světě a zároveň trochu chybně připsal lidem postiženým tímto syndromem až nadpřirozené schopnosti. Pasoval je na geniální jedince, kteří dokážou v mžiku spočítat párátka spadlá na zem nebo odříkat zpaměti celý telefonní seznam.
Ve skutečnosti se ale tzv. savantský syndrom, který postiženým propůjčuje mimořádné schopnostmi, se v praxi vyskytuje jen zřídka. U většiny autistů zápory vývoje nejsou vyvažovány žádnými klady nebo talentem a boj s touto poruchou bývá dlouhý, úporný a zdaleka ne vždy úspěšný. Hlavní a prokazatelně účinná léčba spočívá ve speciální péči, která řeší nefunkční emoce, pomáhá handicapovaným korigovat chování vůči okolnímu světu a naučit se s ním komunikovat.
Podle stupně postižení Světová zdravotnická organizace WHO rozděluje autisty do tří kategorií. Ty lehčí formy - Aspergerův syndrom a atypický autismus – aktivněji reagují na léčbu, poskytovanou ve specializovaných psychoterapeutických centrech.
I název autismus pochází z řeckého autos neboli sám.
Prostředky, které se vynakládají ve světě na léčbu a výzkum stále ne dost probádané nemoci, jsou obrovské a bude jich zapotřebí stále víc, úměrně růstu počtu postižených autismem. V roce 2013 americký Kongres prohlásil za prioritní financování výzkumu příčin autismu a podpory postižených a jejich rodin. Náklady na jednoho autistu v USA dosahují 2,3 miliónu dolarů po dobu jeho života. Autismus stojí dnes americkou společnost 137 miliard dolarů ročně, zatímco náklady na výzkum, spojené s tímto postižením, činí pouhých 0,6 % rozpočtu Národního ústavu zdraví (30,5 miliard dolarů) a neodpovídají tempu rozšiřování nemoci. Odborníci ji považují dokonce za epidemii, a to kvůli agresivní expanzi a stále častěji ji spojují se zhoršením kvality životního prostředí.
Ze světové zprávy o šíření Alzheimerovy choroby za rok 2013 vyplývá, že se stárnutím světové populace přestane být tradiční systém neformální péče poskytované rodinou, přáteli a komunitou udržitelný.
Zpráva upozorňuje, že v příštích přibližně 40 letech se počet závislých starších lidí téměř ztrojnásobí – ze 101 milionů v roce 2010 na 277 milionů v roce 2050. V Česku nyní žije 140 tisíc lidí se syndromem demence a k tomu musíme přičíst ještě dalších asi 160 tisíc lidí s mírnou kongnitivní poruchou, tedy určitým rizikovým stavem, který je častý zejména u starších lidí. Péče o ně je nedostatečná.
Hrozivé číslo. Téměř polovina starších závislých lidí přitom trpí Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence, která se rychle…
Ze světové zprávy o šíření Alzheimerovy choroby za rok 2013 vyplývá, že se stárnutím světové populace přestane být tradiční systém neformální péče poskytované rodinou, přáteli a komunitou udržitelný.
Zpráva upozorňuje, že v příštích přibližně 40 letech se počet závislých starších lidí téměř ztrojnásobí – ze 101 milionů v roce 2010 na 277 milionů v roce 2050. V Česku nyní žije 140 tisíc lidí se syndromem demence a k tomu musíme přičíst ještě dalších asi 160 tisíc lidí s mírnou kongnitivní poruchou, tedy určitým rizikovým stavem, který je častý zejména u starších lidí. Péče o ně je nedostatečná.
Hrozivé číslo. Téměř polovina starších závislých lidí přitom trpí Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence, která se rychle stává celosvětových zdravotním problémem. Zpráva dospěla k závěru, že je potřeba další podpory, aby bylo možné snížit zátěž na jednotlivce i celou společnost.
Cílem Drab foundation je zmírnění nepříjemných následků Alzheimerovy choroby pro samotné pacienty i jejich okolí.
U nás je velmi málo zařízení, které by poskytovaly těmto pacientům kvalitní péči, protože se „nevyplatí“ za současného nastavení financování sociálních služeb. Bez podpory obce, ve které je zařízení umístěno, je nelze prakticky provozovat.
Profesor Martin Prince, hlavní autor zprávy, doplňuje: "Lidé s demencí potřebují zvláštní péči. V porovnání s jinými klienty dlouhodobé péče potřebují víc osobní péče, víc hodin péče a víc dohledu. To vše je spojeno s větší pečovatelskou zátěží a vyššími náklady. Péči začínají potřebovat v počátcích choroby, a jak se nemoc rozvíjí, potřeba péče se neustále zvyšuje, vyžaduje pokročilé plánování, sledování a koordinaci. To je důvod, proč demence musí být prioritou veřejného zdravotnictví, aby lidé s demencí mohli žít dobře."
Alzheimerově choroba byla v prosinci 2103 taky tématem summitu G8 v Londýně. Téma předložil David Cameron, který se v této problematice velmi angažuje. Rozvinuté země mají své plány, jak následky nemoci tlumit. Osobně je podporují například Nicolas Sarkozy, Barack Obama a dalších významní politici. V České republice politici tento problém zatím přehlížejí, a pokud jej vnímají, tak pouze na místní úrovni.
Jestliže jsme napsali o autismu, že je jednou z daní za svůj rozvoj, pak něco podobného platí i o Alzheimerově chorobě.
Ale v Česku žije v současné době 140 tisíc lidí se syndromem demence (30 % z toho ve fázi lehké demence, 30 % ve fázi těžké demence a 40 % ve fázi středně rozvinuté demence). Každému z nich poskytují péči, pomoc a podporu 2-3 rodinní pečující (tedy celkem asi 350 tisíc lidí). K tomu přičtěme ještě cca 160 tisíc lidí s mírnou kongnitivní poruchou, tedy určitým rizikovým stavem, který je častý zejména u starších lidí.
Co lidé trpící Alzheimerovou chorobou a jejich okolí potřebují?
Potřebují zejména včasnou diagnózu - zatím není dostatek odborných center, kam by se mohli obrátit. Dále potřebují pomoc a podporu – není ale dostatek specializovaných či poučených psychologů či jiných odborníků, kteří by mohli poradit a poskytnout potřebnou podporu. Někteří pacienti vyžadují nepřetržitý dohled – zajišťují rodiny, které tato péče vyčerpává. Kvalifikované služby mohou poskytovat denní stacionáře - jakési „školky“ pro dospělé. Sem lidé s demencí docházejí ve všední dny, je tu zajištěn program, rodiny si odpočinou, pacientům je poskytována kvalifikovaná péče, rodiny získají od pracovníků potřebné informace a podporu v další péči. U nás je těchto zařízení velmi málo, protože se „nevyplatí“ za současného nastavení financování sociálních služeb a bez podpory dané obce je nelze prakticky provozovat. Svoji roli hrají i Alzheimer Cafe - „meeting centra“ - sloužící k setkávání rodin, pacientů, profesionálů a dobrovolníků, plní některé funkce stacionářů na méně formální, ale mnohdy dostupnější úrovni. Předpokladem jejich činnosti ji neformální a dobrovolnická pomoc – u nás prakticky neexistují.
A konečně u těžších případů je potřebná péče v institucích. Ale léčebny dlouhodobě nemocných či gerontopsychiatrická oddělení v psychiatrických nemocnicích mají zpravidla zcela nemocniční charakter. Nabídka v resortu sociálních služeb je pro rodiny často nedostupně drahá. Navíc i tady je mnoho problémů – zejména v zajištění zdravotní péče, která je často nedostatečná, přestože stav lidí v těchto zařízeních je stále závažnější, zdravotních sester spíše ubývá, není dostatečně léčená bolest a další trýznivé symptomy.
Cílem Drab foundation je zmírnění nepříjemných následků Alzheimerovy choroby pro samotné pacienty i jejich okolí. Pokud není dostupná kvalitní péče o nemocné, končí tito lidé předčasně – a často zbytečně - v ústavech se všemi nepříjemnými důsledky. A především v tomto směru bude naše nadace vyvíjet svoji činnost.
Clinton Foundation byla založena čtyřicátým druhým presidentem spojených států Billem Clintonem. Spektrum aktivit této nadace je velmi pestré:
podporuje ekonomický rozvoj méně vyspělých oblastí, zabývá se změnami klimatu, uskutečňuje rozsáhlé zdravotnické programy například včetně boje proti AIDS nebo dětské obezitě. "Nikdo nemotivuje lidi a nedokáže přenášet hory tak, jako Clinton," napsal o něm časopis Fortune. Do práce nadace se zapojila celá rodina. Bývalá ministryně zahraničí pracuje například na projektu na záchranu afrických slonů před pytláky a hlavním zájmem dcery Chelsea jsou mezinárodní projekty, soustředí se ale i na vz dělávací programy. Mimochodem, její vzrůstající vliv nepodceňuje ani magazín Forbes, jenž Chelsey Clintonovou zařadil mezi desítku žen, které se v roce 2014 rozhodně vyplatí sledovat.
Zakladatelem celosvětového hnutí UNITE4:good je Anthony Melikhov. Pochází z běloruského Minsku a do USA přišel v roce 1989, kde založil a vedl společnost Sagmel.
Po dlouhodobém pobytu v panamských džunglích se vrátil do USA rozhodnutý vytvářet pozitivní energii a přispívat k prosazování dobra. Své aktivity zahájil v neziskové organizaci Bright Future International v roce 2010, aby o tři roky později založil vlastní projekt UNITE4:good. Hlavním posláním nadace je sjednocovat všechny lidi s dobrými úmysly, s nimi vytvářet nové programy, které by v globálním měřítku přinášely pozitivní a trvalé změny v nejrůznějších oblastech – především mezi dětmi.
Nadaci Red Eye vede Justin Mayo. On i jeho nadace se zaměřují především na mladé tvůrce, kteří vyznávají nejrůznější a často i nejkurióznější platformy.
Těm Justin pomáhá zařadit se do společnosti a nacházet jakýsi „modus vivendi“ se světem, který je obklopuje a kterému vždy plně nerozumí. Ale vůbec to neznamená, že by je chtěl odříznout od jejich tvůrčích a vyjadřovacích schopností – právě naopak! Jejich talent se snaží rozvíjet a jejich díla uplatnit. I výčet dalších akcí je velmi pestrý. Jmenujme třeba běh Central Parkem pro děti s autismem, v Brooklynu nadace pomohla víc než dvěma stům rodin opatřit oblečení, jídlo a další základní životní potřeby a dětem umožňuje návštěvu Harlem Basketball Campu. Jedním z vrcholů roku je akce, se kterou nadace přichází na Den matek. Ženám, které si to nemohou dovolit, opatří kadeřníka, maskérku, upraví a ozdobí nehty, pomohou s oblečením a po této proměně je vyfotografují a snímek jim dají, aby jim připomínal jejich ženství i v méně šťastných dnech.
Segal Family Foundation spolupracuje s jednotlivci i organizacemi, které zlepšují život komunit v subsaharské Africe.
Odhalují především příčiny chudoby, které by jinak mohly být přehlédnuty. Cílem nadace je vyhledávat organizace, které mohou pomáhat konkrétními řešeními. Pro své cíle volí Segal Family Foundation dva hlavní přístupy: 1. Zajišťuje finanční podporu prostřednictvím flexibilního financování. 2. Zprostředkovává aktivní partnerství se zapojením stipendistů s inovativními nápady, odbornými znalostmi a vyhledává vhodné příležitosti pro pomoc sledovaným regionům. Nadace zajišťuje pomoc subsaharské Africe s víc než 130 partnery v 18 zemích. V roce 2013 poskytla přes 8 milionů dolarů na financování z grantů a svoji finanční podporu neustále zvyšuje.
Tuto nadaci založil Forest Whitaker - americký herec, producent a režisér. Whitaker dokonce obdržel Oscara za roli ugandského diktátora Idiho Armina ve filmu Poslední skotský král (2006).
Mimo to získal ceny Zlatý glóbus a BAFTA. Stal se čtvrtým afroameričanem, který získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Kromě této nadace je spoluzakladatelem a předsedou Mezinárodního institutu pro mír (International Institute for Peace) a vyslancem dobré vůle UNESCO pro mír a usmíření (UNESCO Goodwill Ambassador for Peace and Reconciliation). Forest Whitaker věnuje většinu svého času rozsáhlé humanitární práci. Jeho sociální cítění jej přimělo, aby hledal způsoby využití filmového média jako prostředku k posilování povědomí všech lidí. Produkoval oceněné dokumenty o dětských vojácích, kterým chce pomáhat s návratem do normálního života. Zabývá se i hospicovou péčí pro vězně, mapoval městský život v Newarku, New Jersey. Za svoji humanitární a nadační činnost obdržel řadu cen.
Tiger Woods Foundation vznikla v roce 1996. Kalifornský rodák Eldrick Tont “Tiger“ Woods je nejúspěšnějším golfistou a nejvýdělečnějším sportovcem světa - k dnešku už jeho příjmy překročily jednu miliardu dolarů.
Nadace se zaměřuje především na poskytování vzdělání mladým lidem, kteří by na ně bez této pomoci nedosáhli. Hlavní aktivitou Nadace Tigera Woodse je vzdělávací středisko (Tiger Woods Learning Center) vybudované v jižní Kalifornii. Žáci z celého světa tu absolvují vzdělávací program zaměřený především na vědu, strojírenství, moderní technologie a matematiku. V dalších třídách se vyučuje kosmické inženýrství, mořská biologie, grafický design a komunikace. Toto středisko má také dvě pobočky ve Washingtonu. I tady se vzdělávání zaměřuje na náročné technologie a inovace, včetně konstrukce a programování robotů, dobývání vesmíru a tvorbu filmů. Mnoho absolventů těchto vzdělávacích programů pokračuje ve studiu na takových univerzitách, jako jsou Harvard, Georgetown, UC Berkeley nebo UCLA.
