23. 07. 2014
Ze světové zprávy o šíření Alzheimerovy choroby za rok 2013 vyplývá, že se stárnutím světové populace přestane být tradiční systém neformální péče poskytované rodinou, přáteli a komunitou udržitelný.
Zpráva upozorňuje, že v příštích přibližně 40 letech se počet závislých starších lidí téměř ztrojnásobí – ze 101 milionů v roce 2010 na 277 milionů v roce 2050. V Česku nyní žije 140 tisíc lidí se syndromem demence a k tomu musíme přičíst ještě dalších asi 160 tisíc lidí s mírnou kongnitivní poruchou, tedy určitým rizikovým stavem, který je častý zejména u starších lidí. Péče o ně je nedostatečná.
Hrozivé číslo. Téměř polovina starších závislých lidí přitom trpí Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence, která se rychle stává celosvětových zdravotním problémem. Zpráva dospěla k závěru, že je potřeba další podpory, aby bylo možné snížit zátěž na jednotlivce i celou společnost.
Cílem Drab foundation je zmírnění nepříjemných následků Alzheimerovy choroby pro samotné pacienty i jejich okolí.
U nás je velmi málo zařízení, které by poskytovaly těmto pacientům kvalitní péči, protože se „nevyplatí“ za současného nastavení financování sociálních služeb. Bez podpory obce, ve které je zařízení umístěno, je nelze prakticky provozovat.
Profesor Martin Prince, hlavní autor zprávy, doplňuje: "Lidé s demencí potřebují zvláštní péči. V porovnání s jinými klienty dlouhodobé péče potřebují víc osobní péče, víc hodin péče a víc dohledu. To vše je spojeno s větší pečovatelskou zátěží a vyššími náklady. Péči začínají potřebovat v počátcích choroby, a jak se nemoc rozvíjí, potřeba péče se neustále zvyšuje, vyžaduje pokročilé plánování, sledování a koordinaci. To je důvod, proč demence musí být prioritou veřejného zdravotnictví, aby lidé s demencí mohli žít dobře."
Alzheimerově choroba byla v prosinci 2103 taky tématem summitu G8 v Londýně. Téma předložil David Cameron, který se v této problematice velmi angažuje. Rozvinuté země mají své plány, jak následky nemoci tlumit. Osobně je podporují například Nicolas Sarkozy, Barack Obama a dalších významní politici. V České republice politici tento problém zatím přehlížejí, a pokud jej vnímají, tak pouze na místní úrovni.
Jestliže jsme napsali o autismu, že je jednou z daní za svůj rozvoj, pak něco podobného platí i o Alzheimerově chorobě.
Ale v Česku žije v současné době 140 tisíc lidí se syndromem demence (30 % z toho ve fázi lehké demence, 30 % ve fázi těžké demence a 40 % ve fázi středně rozvinuté demence). Každému z nich poskytují péči, pomoc a podporu 2-3 rodinní pečující (tedy celkem asi 350 tisíc lidí). K tomu přičtěme ještě cca 160 tisíc lidí s mírnou kongnitivní poruchou, tedy určitým rizikovým stavem, který je častý zejména u starších lidí.
Co lidé trpící Alzheimerovou chorobou a jejich okolí potřebují?
Potřebují zejména včasnou diagnózu - zatím není dostatek odborných center, kam by se mohli obrátit. Dále potřebují pomoc a podporu – není ale dostatek specializovaných či poučených psychologů či jiných odborníků, kteří by mohli poradit a poskytnout potřebnou podporu. Někteří pacienti vyžadují nepřetržitý dohled – zajišťují rodiny, které tato péče vyčerpává. Kvalifikované služby mohou poskytovat denní stacionáře - jakési „školky“ pro dospělé. Sem lidé s demencí docházejí ve všední dny, je tu zajištěn program, rodiny si odpočinou, pacientům je poskytována kvalifikovaná péče, rodiny získají od pracovníků potřebné informace a podporu v další péči. U nás je těchto zařízení velmi málo, protože se „nevyplatí“ za současného nastavení financování sociálních služeb a bez podpory dané obce je nelze prakticky provozovat. Svoji roli hrají i Alzheimer Cafe - „meeting centra“ - sloužící k setkávání rodin, pacientů, profesionálů a dobrovolníků, plní některé funkce stacionářů na méně formální, ale mnohdy dostupnější úrovni. Předpokladem jejich činnosti ji neformální a dobrovolnická pomoc – u nás prakticky neexistují.
A konečně u těžších případů je potřebná péče v institucích. Ale léčebny dlouhodobě nemocných či gerontopsychiatrická oddělení v psychiatrických nemocnicích mají zpravidla zcela nemocniční charakter. Nabídka v resortu sociálních služeb je pro rodiny často nedostupně drahá. Navíc i tady je mnoho problémů – zejména v zajištění zdravotní péče, která je často nedostatečná, přestože stav lidí v těchto zařízeních je stále závažnější, zdravotních sester spíše ubývá, není dostatečně léčená bolest a další trýznivé symptomy.
Cílem Drab foundation je zmírnění nepříjemných následků Alzheimerovy choroby pro samotné pacienty i jejich okolí. Pokud není dostupná kvalitní péče o nemocné, končí tito lidé předčasně – a často zbytečně - v ústavech se všemi nepříjemnými důsledky. A především v tomto směru bude naše nadace vyvíjet svoji činnost.
Clinton Foundation byla založena čtyřicátým druhým presidentem spojených států Billem Clintonem. Spektrum aktivit této nadace je velmi pestré:
podporuje ekonomický rozvoj méně vyspělých oblastí, zabývá se změnami klimatu, uskutečňuje rozsáhlé zdravotnické programy například včetně boje proti AIDS nebo dětské obezitě. "Nikdo nemotivuje lidi a nedokáže přenášet hory tak, jako Clinton," napsal o něm časopis Fortune. Do práce nadace se zapojila celá rodina. Bývalá ministryně zahraničí pracuje například na projektu na záchranu afrických slonů před pytláky a hlavním zájmem dcery Chelsea jsou mezinárodní projekty, soustředí se ale i na vz dělávací programy. Mimochodem, její vzrůstající vliv nepodceňuje ani magazín Forbes, jenž Chelsey Clintonovou zařadil mezi desítku žen, které se v roce 2014 rozhodně vyplatí sledovat.
Zakladatelem celosvětového hnutí UNITE4:good je Anthony Melikhov. Pochází z běloruského Minsku a do USA přišel v roce 1989, kde založil a vedl společnost Sagmel.
Po dlouhodobém pobytu v panamských džunglích se vrátil do USA rozhodnutý vytvářet pozitivní energii a přispívat k prosazování dobra. Své aktivity zahájil v neziskové organizaci Bright Future International v roce 2010, aby o tři roky později založil vlastní projekt UNITE4:good. Hlavním posláním nadace je sjednocovat všechny lidi s dobrými úmysly, s nimi vytvářet nové programy, které by v globálním měřítku přinášely pozitivní a trvalé změny v nejrůznějších oblastech – především mezi dětmi.
Nadaci Red Eye vede Justin Mayo. On i jeho nadace se zaměřují především na mladé tvůrce, kteří vyznávají nejrůznější a často i nejkurióznější platformy.
Těm Justin pomáhá zařadit se do společnosti a nacházet jakýsi „modus vivendi“ se světem, který je obklopuje a kterému vždy plně nerozumí. Ale vůbec to neznamená, že by je chtěl odříznout od jejich tvůrčích a vyjadřovacích schopností – právě naopak! Jejich talent se snaží rozvíjet a jejich díla uplatnit. I výčet dalších akcí je velmi pestrý. Jmenujme třeba běh Central Parkem pro děti s autismem, v Brooklynu nadace pomohla víc než dvěma stům rodin opatřit oblečení, jídlo a další základní životní potřeby a dětem umožňuje návštěvu Harlem Basketball Campu. Jedním z vrcholů roku je akce, se kterou nadace přichází na Den matek. Ženám, které si to nemohou dovolit, opatří kadeřníka, maskérku, upraví a ozdobí nehty, pomohou s oblečením a po této proměně je vyfotografují a snímek jim dají, aby jim připomínal jejich ženství i v méně šťastných dnech.
Segal Family Foundation spolupracuje s jednotlivci i organizacemi, které zlepšují život komunit v subsaharské Africe.
Odhalují především příčiny chudoby, které by jinak mohly být přehlédnuty. Cílem nadace je vyhledávat organizace, které mohou pomáhat konkrétními řešeními. Pro své cíle volí Segal Family Foundation dva hlavní přístupy: 1. Zajišťuje finanční podporu prostřednictvím flexibilního financování. 2. Zprostředkovává aktivní partnerství se zapojením stipendistů s inovativními nápady, odbornými znalostmi a vyhledává vhodné příležitosti pro pomoc sledovaným regionům. Nadace zajišťuje pomoc subsaharské Africe s víc než 130 partnery v 18 zemích. V roce 2013 poskytla přes 8 milionů dolarů na financování z grantů a svoji finanční podporu neustále zvyšuje.
Tuto nadaci založil Forest Whitaker - americký herec, producent a režisér. Whitaker dokonce obdržel Oscara za roli ugandského diktátora Idiho Armina ve filmu Poslední skotský král (2006).
Mimo to získal ceny Zlatý glóbus a BAFTA. Stal se čtvrtým afroameričanem, který získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Kromě této nadace je spoluzakladatelem a předsedou Mezinárodního institutu pro mír (International Institute for Peace) a vyslancem dobré vůle UNESCO pro mír a usmíření (UNESCO Goodwill Ambassador for Peace and Reconciliation). Forest Whitaker věnuje většinu svého času rozsáhlé humanitární práci. Jeho sociální cítění jej přimělo, aby hledal způsoby využití filmového média jako prostředku k posilování povědomí všech lidí. Produkoval oceněné dokumenty o dětských vojácích, kterým chce pomáhat s návratem do normálního života. Zabývá se i hospicovou péčí pro vězně, mapoval městský život v Newarku, New Jersey. Za svoji humanitární a nadační činnost obdržel řadu cen.
Tiger Woods Foundation vznikla v roce 1996. Kalifornský rodák Eldrick Tont “Tiger“ Woods je nejúspěšnějším golfistou a nejvýdělečnějším sportovcem světa - k dnešku už jeho příjmy překročily jednu miliardu dolarů.
Nadace se zaměřuje především na poskytování vzdělání mladým lidem, kteří by na ně bez této pomoci nedosáhli. Hlavní aktivitou Nadace Tigera Woodse je vzdělávací středisko (Tiger Woods Learning Center) vybudované v jižní Kalifornii. Žáci z celého světa tu absolvují vzdělávací program zaměřený především na vědu, strojírenství, moderní technologie a matematiku. V dalších třídách se vyučuje kosmické inženýrství, mořská biologie, grafický design a komunikace. Toto středisko má také dvě pobočky ve Washingtonu. I tady se vzdělávání zaměřuje na náročné technologie a inovace, včetně konstrukce a programování robotů, dobývání vesmíru a tvorbu filmů. Mnoho absolventů těchto vzdělávacích programů pokračuje ve studiu na takových univerzitách, jako jsou Harvard, Georgetown, UC Berkeley nebo UCLA.
